Setkávám se s lidmi orientovanými jak duchovně, tak materiálně, avšak při našich povídáních zaznamenávám u obou skupin jedno společné – obavy s vývojem civilizace. Přečetl jsem mnoho knih z různých oblastí, které upozorňují na rizika spojená se současnou dobou datovou, která nahrazuje dobu vědecko-technického pokroku, ale žádné z řešení, které nabízí, nenachází uplatnění v reálném životě. Vypadá to, že platí to, co vyjádřil autor jedné z nich – lidé si knihu přečtou, informaci vyslechnou, souhlasí s jejím obsahem, ale pak prohlásí, že s tím stejně nejde nic dělat a že mají mnoho úkolů spojených s jejich přežitím, které musí řešit.
Je to o to víc znepokojující, když každý den přicházejí nové zprávy o tom, že vývoj technologií manipulujících, kontrolujících a ovládajících člověka postupuje vpřed s nebývalou intenzitou a rychlostí a umělá inteligence se začíná používat ve stále více oblastech našeho života.
Vypadá to, že člověk se rozhodl svůj život předat do rukou neidentifikovatelné AI v domnění, že je to on, kdo ji ovládá a řídí, aniž by postřehl, že tato AI pomalu, ale jistě, začíná řídit jeho.
Velký vizionář, Karel Čapek, již v roce 1920 svým dramatem R.U.R. vystihl důsledky toho, co dnes lidská společnost činí s roboty a umělou inteligencí. Člověk pod vlivem této AI pomalu, ale jistě, ztrácí nejen svoji životnost a člověčenství, ale zejména svoje Světlo, svoji duši, kterou zaprodává „peklu“, jež dnes nemá jen podobu peněz, zlata či nemovitostí a z nich vyplývající moci, ale je dokonale ukryté mezi nulami a jedničkami a vládne mocnými chapadly v podobě mobilních telefonů, sociálních sítí, platebních a slevových karet, kryptoměn, všemožných aplikací, kamerových systémů a mnoha dalších digitálních technologií.
Že jsem použil příliš silná slova? Podle publikovaných výzkumů a statistik, jež využívají pro manipulaci lidí platformy jako Google, Youtube a další, jsou to zejména zprávy, ve kterých jsou obsažena slova: útok, zlý, vina, která jsou lidem nabízena na sítích, aby je měli dennodenně v první řadě na očích, a které čtou a nechávají se jimi ovlivňovat.
Aby i tento článek zaujal, měl bych jej tedy uvést třeba takto: Zlá umělá inteligence útočí na lidi zbraněmi v podobě jejich slabostí, které na ně sesbírala prostřednictvím dat, které jí sami poskytují, aby tak, poté, co lidi ovládne, poukázala na to, že lidé prohráli boj svojí vlastní vinou, neboť jí dobrovolně všechna tato data sami poskytovali.
Kam se ztratil lidský člověk v současné digitální civilizaci? Proč chce sám sebe nahradit bytostí umělou, utvořenou z elektronických součástek? Proč svým chováním a jednáním ohrožuje živý organismus planety, na které se narodil a která mu k životu poskytuje vše zcela zdarma?
„Jediná příčina všech zmatků ve světě je v tom, že lidé nerozeznávají nezbytné od ne nezbytného, že nezbytné věci opomíjejí a zbytečnými že se nekonečně zaměstnávají, zaplétají a matou“. J.A.Komenský.
„Dnešní doba poskytuje vzdělání technické, zpeněžitelné na trhu práce a ignoruje vzdělání mravní a humanitní, neboť jejich duch by ve většině případů stál proti zájmům technického materialismu.“ Jan Patočka.
Veden myšlenkami Komenského a Patočky, bych rád aktivoval jejich snahy šířit do povědomí lidské veřejnosti myšlenku podstaty určující bytí člověka na Zemi – jeho lidskost.
Avšak je vůbec možná takováto aktivace? Je člověk v dnešní době připraven něčemu takovému naslouchat? Čím víc se touto otázkou zabývám a sleduji ji z různých aspektů, zjišťuji, že nejspíše nikoli. Není to však tím, že by lidé nechápali, jaké důsledky jim takovéto chování může způsobit, ale tím, že toto svoje chování nemohou změnit. Brání jim v tom totiž něco, co si nesou v sobě, něco, co současný Systém neustále podporuje – a to je Strach. Strach, který jako skrytý zhoubný virus již od pradávna sužuje člověka. Strach o to, zda bude mít co jíst a pít, strach o to, kde najde střechu nad hlavou, strach o své zdraví, bezpečnost, majetek, atd. Pocit strachu nás neustále provází a čím víc jsme v tomto strachu zakořeňováni, tím víc ztrácíme to, co člověka dělá člověkem – lásku, lidskost, humanitu.
V novodobé historii si moc vládnout strachem přisvojila církev skrze hlásání dogma o hříchu a vykoupení, později tuto moc převzala věda a technika se svým ekonomickým strachem, nyní nastala doba, kdy moc nad vládou strachu přebírají roboti a umělá inteligence (AI).
Strach je virus, který člověku nedovolí vymanit se ze Systému a AI má o tom kompletní informace, protože sám člověk jí tyto informace poskytuje. A to, co AI umí dokonale, je pracovat s daty – shromažďovat je, analyzovat je a poskytovat doporučení. Zatím jen doporučení.
V době vědecko-technické revoluce se postupně zformovala určitá elita z lidí, kteří vystavěli iluzi postulátu, že člověk může vlastnit organismus Země, že Země je jeho majetkem a že kdo ovládá víc jejího území, ten je mocnější. Pro tento svůj záměr vytvořili Systém, jenž jednak převzal po církvi moc, zároveň však vytvořil nové dogma neustálého ekonomického růstu. Jeho prostřednictvím pak udržoval člověka ve stresu každodenního boje o přežití, kdy strach z hříchu, tedy z toho, co člověk udělal či řekl v rozporu s církevním učením, bylo nahrazeno strachem ze ztráty práce, peněz či majetku, když pro dosažení bohatství bylo v podstatě povoleno cokoli.
Položme si otázku – je člověk, pod tlakem okolností, tedy strachu ze ztráty, schopen vnímat nějaké širší souvislosti svého jednání či snad zachovat si svoji lidskost? Většinou nikoli, neboť jeho jednání v takovéto situaci upíná svoji plnou pozornost k jedinému cíli – zbavit se vyvolaného stresu a strachu a přijmout co nejrychlejší a nejpohodlnější řešení vedoucí k úlevě.
Pro takovéto situace byl v době vědecko-technické revoluce vytvořen člověku nový pomocník – centrální Systém, který byl prezentován jako ochránce, utěšitel a obdarovatel, nabízející nespočet konzumně-materialistických řešení, ovšem s jednou podmínkou: aby člověk mohl pomoc od Systému získat, musel se stát Jeho součástí. Stát se poslušným členem společnosti, nejen konzumujícím, ale i podporujícím a šířícím tento konzum dál k dalším lidem, protože tak to všem přináší větší výhody. Člověk se svých chováním stal tak postupně zhoubnou, a použijeme-li srovnání s lidským tělem, můžeme říct rakovinovou, buňkou organismu Země. Vždyť definice rakovinových buněk zní: jedná se o buňky s neomezeným růstem, omezenou citlivostí a neschopností reagovat na zpětnou vazbu. Pamatujme si to!
Jenže touha elit po získání moci a území vyvolala dvě světové války, které jim způsobily významné ztráty a s ohledem na jejich chorobnou posedlost po ekonomickém růstu přivodily obrovské psychické trauma. V této souvislosti si elity uvědomily, že člověk, jako organismus stvořený Stvořitelem, vykazuje snadnou zranitelnost a vysokou míru nestability, což vede k jeho rychlému zániku. Vznikla u nich tedy potřeba přemýšlet, jak nahradit labilní lidský organismus necítící a jednoduše řiditelnou technologickou robotickou inteligencí. Než k tomu však došlo, bylo pro jejich zájmy nezbytné, aby v krátkém čase zajistily masivní nárůst počtu lidí, jejichž výkon jim nahradí válečné ztráty a tím jim, alespoň do jisté míry, zmírní jejich trauma.
Současný stav, ve kterém je svět ovládán a řízen ne-lidskými technologiemi, daty, je stavem, kdy lidskost, tak vlastní živému organismu planety Země, se vytrácí a je nahrazována bezduchými stroji. Nemyslícím strojem se má ostatně stát i samotný člověk. Současná výchova a systém vzdělávání jasně ukazují tento trend, kdy mnozí považují závislost na Systému za výhodu. Je to i díky Systémovému programu „Hlavně nemyslet“, který lidstvu manipuluje s vědomím, informacemi a vede je k omezování používání vlastního myšlení na úkor nápovědy a pohodlných řešení, které jim prostřednictví Systémových nástrojů program nabízí. Lidé tak ztrácí představu, kam je Systém vlastně vede, a utěšují se přesvědčením, že nejde o nic špatného a že Systém by jim přece nedokázal ublížit.
Už pro T.G. Masaryka představovala filosofický problém otázka, proč věda, do níž lidstvo vložilo důvěru, nedokázala přinést mravní vzestup. Nyní si na tuto otázku dokážeme odpovědět. Touha elit po neustálém ekonomickém růstu zastřela člověku rozum do té míry, že již není schopen sám poznat, že jeho konání se řídí zmanipulovanými programy přinášející prospěch jen těm, kteří řídí Systém světa.
Erazim Kohák ve své knize „Jan Patočka“ uvádí, že sám Patočka (v sedmdesátých letech 20. století) varoval před technizací, kdy poukazuje na to, že technizace sebou nese skutečnost, že náš životní obzor je čím dál více zaplněn stroji a vyrobenými předměty spíše než živou, rostoucí přírodou. Tato vymoženost nám dává svět k dispozici, ale zároveň činí nás samotné, lidské bytosti, stejně disponibilními. Zacházejíce se skutečností jako s pouhou surovinou pro naše použití, stali jsme se sami surovinou k dispozici anonymní techniky. Tak je bytost techniky samotné – vytvoření smysluprázdného, anonymního světa – nebezpečím.
A pokračuje: Věk průmyslové civilizace je fenomén, který nahradil všechny pokusy vést život bez vědy a techniky. Tato civilizace učinila lidstvo nesrovnatelně mocnějším a početnějším, avšak zároveň dala vzniknout jevům – demografickým, ekologickým, mravním – které vypadají jako konečná krize. Je technická civilizace sama v sobě úpadková? Patočka staví kritérium: život je úpadkový, když ztrácí ze zřetele sebe sama natolik, že v usilování o nepravé naplnění sám sebe vyprazdňuje a mrzačí. Společnost je úpadková, když takovýto život podporuje, když se dá do služeb toho, co svou povahou není lidské.
Byli to elity, které vymyslely pro život na Zemi heslo, jímž se snaží ospravedlňovat svoje jednání a jež lidstvu neustále připomínají. Tím heslem je: Život je boj. Ale nemusí to tak být, neboť prapůvodně znělo toto heslo jinak: Život je Láska.
Láska a z ní pramenící lidskost je něco, co elity a jejich roboti či umělá inteligence neznají a čeho se bojí.
Vedeni Láskou projevují lidé svoji lidskost svým chováním a svými činy. Radost, slušnost, ohleduplnost, laskavost, empatie, ochota, dobrosrdečnost, humor, upřímnost, nesobeckost, otevřenost, štědrost, citovost, soucit, úcta, vědomost, život v sounáležitosti a harmonii se všemi a vším, život beze strachu v klidu a pokoji, sjednocení svých potřeb s potřebami organismu planety Země, to vše a mnohé další atributy bychom mohly zahrnout pod pojem lidskosti. Vedete-li život v Lásce, nepotřebujete nic hromadit ani nikoho ovládat a rozhodujete se srdcem. Nepotřebujete nikam růst a nic měnit, protože víte, že vše je dokonalé a vše funguje, neboť vy jste živou, harmonickou a zdravou buňkou organismu Matky Země. Znáte svůj význam a své místo v tomto organismu, ctíte je a tak oslavujete Život.
Vlivem působení strachu, který Systém živí a podporuje v člověku, jsme se velmi snadno nechali zajmout do Systému. Ale v každém z nás dřímá obrovský dar Stvořitele – dar sebeuzdravení. Využijte této své schopnosti. Použijte svoji Lásku, Světlo, k vašemu sebeuzdravení.
Protože jedině uzdravením člověka je možné uzdravit planetu Zemi!
Ustaňte v podpoře vědy, techniky, technologií, datových toků, robotizace, umělé inteligence a neustálého růstu ve všech oblastech!
Vyhlašte návrat k člověku a jeho podstatě: Lidskosti.
Kroky pro cestu ke svému sebeuzdravení:
Jako ochutnávku nabízím pár tipů, co můžete udělat hned, myslím ihned:
- Omezte používání svého mobilního telefonu – vymažte všechny aplikace (včetně placení telefonem, sledování zdraví, atd.), zrušte propojení s maily, sociálními sítěmi, WhatApp, apod. Vypněte si všechna upozornění. Nechte si tam možnost připojení k internetu s možností ručně si vyhledat stránku – ano, něco nechávám k dispozici J. Telefon začněte užívat zejména jako telefon a když jdete spát nebo jste s někým, na kom vám záleží, tak ho vypněte nebo nechte v jiné místnosti. Chcete-li poslouchat hudbu, pusťte si ji doma v hudebním zařízení, chcete-li si přečíst knihu, čtěte ji v tištěné formě – knihovny jsou plné zajímavých titulů, chcete-li se dívat na film, ujistěte se, že opravdu má vypovídající hodnotu a stáhněte si ho na médium, které si pak pustíte na TV obrazovce. Čas na to vše získáte tím, že přestanete sledovat sociální sítě a kontrolovat maily. A prosím, při telefonování mimo domov se staňte ohleduplnými k ostatním kolem vás. Věřte mi, že vám nic neuteče, když počkáte s voláním na místo, kde budete sami.
- Přestaňte často sledovat zprávy z médií – stačí, když si poslechnete ráno rádio nebo přečtete jeden deník. TV zpravodajství si odřekněte.
- Přestaňte podporovat umělou inteligenci a odebírat všechny její produkty. Pamatujte, že všechno, co ji naučíte a předáte jí, ona nikdy nezapomene, zatímco vy ano. Ona se bude díky vám tak zdokonalovat, že za chvíli bude lepší, než jste vy. Nezapomeňte, že ona nic necítí, ani k vám, ani k nikomu jinému. Má pouze jednoho pána – toho, kdo jí ovládá, a to vy nejste. A až ji lidé všechno naučí a ona již nebude mít od nich co získat, nebude je již potřebovat. Pokud se však na ní člověk stane závislý, stane se jejím otrokem či vězněm. Ona zná pouze nuly a jedničky, je nastavená pouze na rozhodování ano/ne, nezná žádné slitování, výjimky, prosby, sociální potřeby, lidský přístup. Ona není lidská, pouze výkonná.
- Začněte více platit hotovostí a omezte používání platebních karet. Na nákup jděte do obchodu. Pamatujte, že jste člověk, který potřebuje zdravý pohyb a jít na nákup nebo něco vyřídit na úřad po svých je důležité pro sociální vazby a proto, abyste si uvědomili, že jsou kolem vás ještě lidé.
- Začněte používat barvy – všude! Zejména pak u oblečení a v domácnosti. Omezte používání černé barvy až do chvíle, kdy ji nebudete používat vůbec. Barvy jsou světlo a lidské tělo vyzařuje energii ve svých energetických centrech, čakrách, v barvách duhy. Barvy vás oživují, přináší energii, uzdravují, čistí a rozjasňují. Dělají z vás člověka. Omezte používání LED světel, která jsou umělá, studená a oslňují, minimalizujte čas u obrazovek.
- Omezte komunikaci na sociálních sítích a zavolejte si, kdy a kde se potkáte. Osobní setkání vám přinese radost. Zkuste se opět nebát používat humor, byť se Systému může jevit jako nekorektní. Pravý humor nikdy nemůže být korektní!
- Věnujte se hudbě, malování, psaní, ručním pracím, hrám, prostě jakékoliv tvůrčí činnosti.
- Propojte se s planetou Zemí. Zpomalte, když jdete venku a zadívejte se na stromy či květenu kolem vás. Zaposlouchejte se do tekoucí vody. Pozorujte oblohu a plynoucí mraky. Pozorujte hrající se zvířata. Prostě se zastavte a uvědomte si, že jste součástí tohoto organismu. Využívejte darů Země – bylinky, plody, jsou zdarma.
- Přestaňte cokoliv hromadit, přestaňte závodit, čas nejsou peníze, čas je doba, která je vám dána, abyste ve zdraví, lásce a radosti byli platnou a prospěšnou součástí organismu Země, udržovali ji zdravou a milující.
- Věnujte svoji vědomou pozornost vašim blízkým, včetně vědomého milování. Žádný sebeluxusnější dar nenahradí lásku dávanou a přijímanou vědomým dotekem. Věnujte svou vědomou pozornost všemu, co děláte.
- Rozvíjejte svoje vlastnosti lidskosti vůči ostatním – úsměvem, zdvořilostí, pomocí, ústupkem, ohleduplností, klidem a trpělivostí či dalšími aspekty, které odlišují lidského člověka od bytosti zlé, agresivní, hrabivé a bezcitné.
- Milujte svoje tělo takové, jaké je. Nesnažte se na něm nic měnit ani ho nevylepšovat. Je dokonalé a jediné, co od vás potřebuje, je vaše láskyplná péče – kvalitní stravu (dávejte tělu to nejlepší), dobrou vodu (do auta byste také nelili umělý šampon), zdravý pohyb, čas na spánek a odpočinek a zejména pozitivní myšlení.
Je jedno čím začnete, ale udělejte to ještě dnes, právě teď!
Každým, byť tím nejmenším, lidským činem, se vydejte se na Cestu ke Světlu, Lásce, Lidskosti světa.
Děkuji!
Pamatujte:
- Cesta k sebeuzdravení vede dvěma souběžnými směry: postupným snižováním závislosti na Systému, a zároveň postupným zvyšováním vazby na organismus Země, přičemž u obou je potřeba počítat s přijetím změny životního stylu a hodnot.
- Uvědomte si, že je možné žít v lásce a radosti bez potřeby zvyšování materiálního bohatství. Naopak, že cestou ke zkvalitnění života může být stabilizace současného stavu, kdy se místo na kvantitu zaměříte na kvalitu svého života.
- Zkuste řídit svůj čas a aktivity podle organismu Země.
- Hledejte způsoby, jak rozvíjet svoje vlastní schopnosti lidskosti, tvůrčí vyjádření, sebeuzdravení, svébytnosti a uvědomte si, že jste součástí společenství Země, že vaše úloha nespočívá v jeho ovládnutí, ale ve vašem harmonickém, zdravém a radostném splynutí se všemi, kteří jsou tohoto společenství součástí. Nahraďte počítačové a sociální sítě osobním setkáváním.
- Osobním příkladem nastartujte v sobě lidský přístup k druhým lidem v mezích, které vám to Systém umožní. Přestaňte podporovat svým jednáním jakýkoli další technický a technologický vývoj a růst, zejména digitalizaci čehokoli a požadujte po Systému program stabilizace a návratu k lidské síle a lidským schopnostem. Žádejte ukončit provoz všech sledovacích technologií.
- Své děti chraňte pře technikou a technologiemi a alespoň do jejich 14 let jim buďte nablízku. Hrajte si s nimi v přírodě, nechte je si hrát venku bez dohledu s ostatními dětmi, podporujte jejich tvořivost, fyzickou námahu prostřednictvím rekreačního sportu a pomáhání v domácnosti. Pokud objeví ony či vy, co je baví, rozvíjejte u nich tyto vlastnosti místo toho, abyste je vedli k činnostem, které chcete vy nebo Systém.
- Ze své pozice ukončete financování veškerých projektů na rozvoj IT technologií, projektů vedoucích k růstu průmyslu, výstavby, podporujících ozbrojené složky, farmaceutický průmysl, apod. Uspořené prostředky věnujte na sebevzdělávání a sebeuzdravení, na posílení vašeho vztahu k přírodě a Zemi, na rozvoj svých lidských vlastností a schopností, včetně podpory kreativity a realizace v uměleckých směrech.
Berte toto jako příklad několika směrovek, které může člověk spatřit na cestě Systémem, pokud se však dokáže odpoutat od displeje svého mobilu, zvednout hlavu a všimnout si některé z nich. Třeba v něm vzbudí zájem a zamyšlení nad jeho úlohou na planetě Zemi. A vydá-li se podle nich, třeba by mohl na této cestě opět najít hodnoty, jež ho dělají člověkem – lásku a lidskost.
V pohádkách se říká, že Láska je silnější než smrt. Věřím i, že Láska je silnější než umělá inteligence, věda, technika i Systém.
Nepromarněme tuto příležitost!