Nevím kdo a nevím kdy, přesto je zřejmé, že to byli staří Řekové, kteří oživili spojení dvou slov, a to slova „duše (psyché)“ a „těla (soma)“, aby tak vzkřísili dávno zapomenutou nauku, která po zkáze Atlantidy upadla do zapomnění, Psychosomatiku.
A nebyla to náhoda, když o pár století později sestoupil na Zemi syn Stvořitele, aby pod pozemským jménem, Ježíš z Nazarethu, působil jako největší učitel a mistr Psychosomatiky.
Bohužel, o dalších pár století později započala éra církevní diktatury, jejíž představitelé začali pronásledovat všechny ty, kteří s touto naukou pracovali, léčili a uzdravovali, aby tak uchovali a šířili Světlo v člověku a poznání, že každý člověk je schopen se starat o své zdraví sám a je schopen se i sám uzdravit. Důslednost, s jakou církevní a světská moc pronásledovala stoupence Světla, vedla k tomu, že filosofie a praxe Psychosomatiky opět upadly do zapomnění a předávaly se pouze utajeně osobním zasvěcením z učitele na žáka.
Avšak na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století začaly pomalu pronikat na veřejnost informace o tom, že naše zdraví je do značné míry ovlivněno naší psyché, i když toto učení bylo cíleno zejména na vazbu mezi tělem a popsanými psychickými stavy. Učitelé tohoto, ve své době, převratného a mnohdy zpochybňovaného učení, vzali na sebe nelehký úkol – snažit se osvítit člověka tak, aby pochopil, že on sám má své zdraví ve svých rukách, že jeho chování, život, myšlení či emoce utváří to, jak se bude cítit a zda jeho tělo bude projevem harmonie, tedy zdraví, či disharmonie, tedy bude náchylné k onemocnění. Luise Hay, Thorwald Dethlefsen, Ruediger Dahlke, Bruce Lipton, Miroslav Hrabica, abych jmenoval alespoň některé, otevírali na svých přednáškách či svými knihami srdce svých posluchačů a čtenářů, aby pochopili, že každý z nich má moc pečovat o zdraví svého těla sám a nepotřebuje k tomu ani lékařů, léčitelů, farmaceutů či snad státní orgány nebo WHO. Jedině tím, že si ponechají svojí moc nad svým tělem a nepředají ji někomu, kdo o jejich zdraví rozhodně nemá zájem, ba naopak potřebuje jejich ne-moc ke svému obohacení, jedině tím neztratí kontrolu nad situací, ke které může dojít ve chvíli, kdy bude jejich tělo napadeno nějakým virem či bakterií. Budou to totiž oni, kdo bude schopen tělu pomoci a opět je vrátit do rovnováhy – pomocí nástrojů z prastaré nauky – Psychosomatiky.
Nevím už přesně, kolik mi bylo let, možná dvacet, možná dvacet pět, když jsem dospěl k jednoznačnému poznání: nemohu ovlivnit počasí, nemohu ovlivnit, jaké události se stanou ve světě (třeba, zda spadne letadlo, dojde k válce či nějaké epidemii, kdo bude vládnout tu a onde, kdo vyhraje Zlatého Slavíka či mistrovství ve fotbale), nebo i to, zda mne zítra neporazí auto či nepotkám ženu svého života. Co však mohu ovlivnit a co mám „ve svých rukách“, je moje zdraví.
Málokdo měl pro tento můj názor pochopení, avšak životní cesta, která následovala, mne stále více a osobitěji utvrzovala v tomto přesvědčení. A pak se, díky přednášce Bruce Liptona a knihách výše uvedených autorů, přede mnou objevil obrys jakéhosi obrazu, který se měl vyjevit až mnohem později. Neměl jsem pro něj v té době pojmenování, přesto jsem tušil, že se jedná o mozaiku skládající se s mnoha dílků, které bude potřeba doplnit. A stalo se. Životní události mi postupně přinášely střípky do této mozaiky, které začaly do sebe zapadat a vyjevovat to, co bylo dosud neznatelné.
V roce 2023 zapadl poslední dílek a obraz se tak vyjevil v celé své nádheře a velikosti. A dostal pojmenování – Psychosomatika. Ale to byl teprve začátek. Neboť se ukázalo, že propojením všech dílků v mozaice každý dílek ožil a nese v sobě svůj příběh. V té chvíli jsem pochopil, že Psychosomatika nepojednává pouze o zdraví, ale že se jedná o životní filosofii, že se jedná o to, co staří Řekové dovedně spojili do dvou slov: duše a tělo, že se jedná o Člověka. Vždyť duše a tělo, přivedené k životu prostřednictvím dechu – ducha – Božího Světla, tvoří Člověka.
Psychosomatika je nauka o Člověku, o jeho postavení a úloze na Zemi, o smyslu jeho Života. O Životě ve Světle, harmonii, Lásce a radosti, ve Zdraví.
Zvu vás tedy na malou ochutnávku z toho, co nám Psychosomatika nabízí. Budu čerpat ze zdrojů toho nejpovolanějšího mistra, Ježíše z Nazarethu, ale i z učení těch, kterým bylo dáno, aby lidem připomněli, že ačkoli je každý člověk jen jednou ze stovek miliard buněk organismu planety Země, přesto záleží na tom, jak zdravé je jeho tělo, neboť i jeho zdraví rozhoduje o tom, jak zdravá je planeta Země a tím i jak zdravý je Kosmos.
Nejsem léčitel ani nepraktikuji žádnou léčebnou metodu, byť jsem za svůj život absolvoval několik seminářů či kurzů alternativního uzdravování. Na co však nedám dopustit, jsou bylinky, hudba, tanec a tantrické techniky práce s tělem. Mým skrytým přáním je poodhalit těm, kteří se vydali na Cestu Zdraví, střípky z učení dávno zapomenuté nauky, aby i oni nalezli schopnost sebeuzdravení a šířili toto učení dál k těm, kteří jsou ochotní naslouchat a připravení přijmout odpovědnost za vlastní duchovní vývoj a uzdravení
Vydejme se tedy na Cestu. Pokud vás na ní něco zaujme a budete se chtít dozvědět víc, napište mi.